Senhorita v Portu

Feliz Natal! Takhle můžete popřát šťastné a veselé Vánoce v Portugalsku. Většina obyvatel střední Evropy si nicméně Vánoce na jihu dokáže představit jen těžko, přestože mohou mít výjimečně příjemnou atmosféru. Jak je Portugalci obvykle tráví? Možná budete překvapeni! Malý Ježíšek, rozbalování dárků přímo na Štědrý večer nebo ryba k večeři... Portugalské Vánoce jsou v mnoha ohledech podobné těm českým.

Saudade je portugalským vyjádřením zvláštního pocitu nostalgie, melancholie, naplnění, vděčnosti i smutku. Něco nebo někdo se už nevrátí. Navždy na to budete vzpomínat s láskou a možná i se slzami v očích. Když vyslovíte slovo saudade, můžete jím myslet něco jako: "Chybíš mi." Skrývá se za ním však mnohem víc a jednoduše jej přeložit nelze. Kde se saudade vzalo? Jaká je jeho historie a jak silně ovlivňuje mentalitu Portugalců?

  Krásné, tajemné a trochu divoké Portugalsko zanechalo v mé paměti před pár lety nesmazatelnou stopu. Dalo mi tolik, že jsem o něm začala psát nejen tento blog, ale také další román. Naplnilo mě takovým množstvím pocitů a zážitků, že to všechno prostě muselo ven. A tak vznikla kniha, kterou jsem nazvala Saudade.

Od mého Erasmu v Portugalsku už uběhly dva roky. Já se však rozhodla nesedět doma ani během pandemie. Jupí, na Erasmu jsem podruhé! Tentokrát se však nejedná o studijní pobyt, nýbrž absolventskou stáž na britské univerzitě na Kypru. Během několika týdnů jsem přišla na to, že není jih jako jih. Život je tady úplně jiný než na Pyrenejském poloostrově. Rozhodla jsem se srovnat své dvě erasmácké zkušenosti, respektive způsob života ve dvou "erasmáckých zemích".