Portugalci jsou na jídlo zatraceně hákliví. Už jen jejich supermarkety jsou na tom podstatně lépe než ty naše. Na jednu stranu je lze považovat za gurmány, ovšem na stranu druhou uvidíte na jejich talířích tu a tam dost podivuhodné kombinace.
1. Rýže, brambůrky a sázené vejce
To platí zejména pro fast foody. Portugalci si klidně dají ke kuřecímu steaku kopeček suché rýže a kopeček smažených brambůrků. Třešničkou na dortu bývá dost často sázené vejce.
2. Francesinha
Aneb Jak pejsek s kočičkou vařili dort. Nejenže to podivuhodně zní, ono to totiž i podivuhodně vypadá a podivuhodně chutná. Francesinha je spíše severoportugalskou záležitostí a najdete ji ve většině restaurací v Portu. Pokrm, jehož název by se dal přeložit jako "malá Francouzka", vynalezl Daniel de Silva, Portugalec, který trávil 60. léta ve Francii a Belgii. Byl okouzlen francouzskými dívkami v barevných šatech zejména proto, že Portugalky se zahalovaly do tmavého oblečení. Svým gastronomickým "vynálezem" chtěl oslavit krásu Francouzek, ale těžko říct, jak si to vlastně představoval... Francesinha je vlastně sendvič, uvnitř kterého může být prakticky cokoliv. Vepřové či kuřecí maso, tuňák, krevety nebo žampiony... Sendvič je politý omáčkou z piva a rajčat a obvykle se podává s hranolkami.
3. Portugalec se nepřecpává, Portugalec ochutnává
Starosti o to, jak se co nejlépe najíst, má každý správný Portugalec. Žádný vám však nepřizná, že se předcházejícího večera nehorázně přežral. Řekne, že pouze ochutnával.
4. Káva
Nikdo nevyrazí do práce před "rychlou" kávou, den se neobejde bez několika shotů espressa a ani půlnoc není pro kávu tabu. V Portugalsku neexistuje jen americano, capuccino nebo latté. V nápojovém lístku dnes obvykle narazíte na klasické espresso, které může být nahrazeno slůvkem bica. Americano lze přerovnat k bica cheia. Mnohem častěji se však setkáte s meia de leite, což je americano s mlékem, pingo je zase espresso s mlékem. Pokud nechcete být za dinosaura, co přežil apokalypsu, neobjednávejte si galao, přestože mezi galaem a meia de leite prakticky není žádný rozdíl krom toho, že galao dostanete ve skle.
5. Treska na tisíc způsobů
Portugalci připravují tresku - nebo-li bacalhau - na 365 způsobů. Mnoho lidí se z tohoto důvodu domnívá, že treska se loví v Portugalsku, ovšem dováží se většinou z Norska a Grónska. Treska se musí namočit na 48 hodin a vodu je zapotřebí neustále měnit za čerstvou. Třeba bacalhau com natas připomíná na pohled francouzské brambory. Bacalhau á brás je zase nevzhledný rybí kydanec s cibulkou, do kterého jsou rovnou zamíchané miniaturní hranolky.
6. Mořské plody i jitrnice a klobásy
Co to? Vysvětlení je jednoduché. Počasí na jihu země je trochu jiné než na severu. Přestože severoportugalská zima, během níž se teploty pohybují kolem deseti či jedenácti stupňů, je z našeho pohledu mírná, déšť a vítr bývá prudký a nezastavitelný. Přece jsme u Atlantiku. I tady se mořeplavci potřebovali v zimě pořádně najíst. Zatímco pro jih jsou mořské plody a další lehká jídla, která lze přirovnat k těm středomořským, naprosto obvyklá, v takovém Portu se klidně můžete pozdravit s jitrnicí, tučnou klobásou plnou chrupavek nebo bůčkem.
Autorkou článku je Helena Žáková
Zaujal vás článek? Objevte Portugalsko s románem Saudade, který je inspirovaný Portem, Albufeirou, Lisabonem i dalšími portugalskými městy.
Saudade. Slovo, které vyplavil oceán. Pocit, který nelze přeložit
Román odehrávající se na divokém pobřeží Atlantiku přináší čtyři různé pohledy na tajemné Portugalsko a také dívku jménem Beatriz, jejíž tajemství provází příběh každého z hlavních hrdinů. Stejně jako portugalské slovo saudade vyjadřující pocit naplnění, smutku, štěstí, lásky i ztráty.
Komentáře
Okomentovat