Přeskočit na hlavní obsah

Východní Algarve: Opomíjená krása jižního Portugalska

Jižní Portugalsko bývá často spojováno především s monumentálními pískovcovými útesy, nekonečně dlouhými plážemi a nočním životem. To je samozřejmě typická ukázka regionu Algarve, respektive jeho západní části. Pokud se ovšem vydáte dál na východ, zjistíte, že pobřeží tady má úplně jiný ráz, stejně tak architektura, atmosféra i život místních.
Nejjižnější portugalský region Algarve lze pomyslně rozdělit na dvě části - důležitým mezníkem je jeho hlavní město Faro. Západně od Fara se rozkládá přesně takové Algarve, jaké pravděpodobně znáte z nabídek cestovních kanceláří a většiny dalších zdrojů, nicméně jestliže zamíříte směrem ke španělským hranicím, poznáte mnohem tradičnější Portugalsko. Bohaté vily najednou střídají mnohem skromnější domky, turistů je čím dál méně, pískovcové skály nebo pláže v jejich klasické podobě byste tu hledali zbytečně. Krajina je oproti západu poměrně suchá a pustá, což způsobuje horký vítr ze Sahary, úrodná pole i pomerančové sady postupně ubývají. Jaké přírodní divy na vás čekají ve východním Algarve? A která městečka rozhodně nevynechat?

Ria Formosa

Než zabřednete do malebných měst východního Algarve, rozhodně byste se měli předem seznámit s Riou Formosou. Pláže tady v podstatě neexistují, rozhodně ne tak, jak si je představujete. Ria Formosa je přírodní park táhnoucí se podél pobřeží jižního Portugalska od Fara až za španělské hranice. Tvoří jej mokřiny, poloostrovy a písčité ostrůvky obklopené teplými lagunami, v jejichž vodách se daří nepřebernému množství živočichů, jaké nenajdete snad nikde jinde. Toho samozřejmě Portugalci jaksepatří využívají - extrahují sůl, pěstují ústřice a šlechtí mušle, které jsou součástí tradičních jihoportugalských pokrmů. Ptáte-li se, jestli se dá ve východním Algarve vůbec koupat, odpověď zní ano, avšak musíte se nejdříve dostat na jeden z písčitých ostrůvků, na které se místní dopravují lodí například z Fara, Taviry či Olhãa.

Faro 

Faro má letiště a také maličké historické centrum, kde si budete připadat jako na vesnici. Bílé domky, pomerančovníky uprostřed náměstí, nekonečné ticho, žádné turistické restaurace ani obchody se suvenýry... Zbytek města je spíše tmavý a průmyslový. Přestože není ukázkou malebného Algarve, rozhodně stojí za vidění.

Olhão

Olhão je kouzelné tradiční městečko, do jehož úzkých uliček tvořících zmatenou síť se snadno zamotáte. Dobrá zpráva je, že vás to nemusí mrzet, obzvlášť pokud milujete obchůdky. Místní obyvatelé se vždy věnovali především rybolovu, však také je Olhão srdcem oblasti Ria Formosa. Dominantní pamětihodností je kostel Igreja Martiz ze 17. století, každopádně turisté sem spíš míří na legendární trhy plné čerstvých ryb, darů moře, ale i dalších pochutin. Trhy probíhají v krásných historických budovách, ovšem i ve zbytku města je na co se dívat a hlavně co ochutnávat. Jak asi tušíte, posezení v některé z rybích restaurací nelze vynechat. Místní specialitou jsou škeble s mandlemi nebo kukuřicí, škeble v rýžové omáčce, dušený úhoř či sépie s dušenými boby.

Tavira

Městečko, které má přibližně 12,5 tisíce obyvatel a leží 5 km od atlantického pobřeží na řece Rio Galdo, ve vás možná vzbudí dojem, že jste se ocitli v "portugalském Písku". Jednou z nejvýraznějších památek je most Ponte Romana se sedmi oblouky a dále také hrad, na jehož místě stálo původní opevnění už v neolitu, ačkoliv svoji konečnou podobu získal v 17. století. V Taviře najdete také mnoho ospalých kostelíků a ještě ospalejších kaváren. Tavira není příliš turistická, nicméně právě její tradiční atmosféra jí dodává to pravé kouzlo. 

Cacela Velha

Tato bohem zapomenutá vesnička se vypíná na vrcholu kopce nad Riou Formosou. Jak asi tušíte, poskytuje neuvěřitelný výhled na laguny a písčité ostrůvky, a pokud sejdete dolů k vodě, můžete se tu i vykoupat. Průzračně čistými, teplými lagunami lze po písku přejít až na protější ostrůvky, aniž byste si museli namočit třeba jen kolena.

Monte Gordo

V Monte Gordo najdete na jednom z mála míst východního Algarve dlouhou, písčitou pláž. Jedná se o letovisko plné kempů a restaurací, kde tráví dovolenou především sami Portugalci, přirozeně obzvlášť ti ze severních končin země. 

Vila Real de Santo António

Pravidelné, sluncem zalité ulice, bílé domky ozdobené žlutými nebo modrými rámy, rozlehlé náměstí s obeliskem a nekonečná, horkem opařená rovina... Takové je Vila Real de Santo António, město hraničící se Španělskem, od kterého jej odděluje široká řeka Guadiana. Na jeho místě dříve stála vesnice Santo António da Arenilha, ale v 18. století zde nechal markýz z Pombal postavit radnici a kostel. O sto let později bylo ve městě zavedeno plynové osvětlení - v tomto ohledu má Vila Real de Santo António prvenství v rámci celého Algarve. Na přelomu století vzkvétalo nejen díky rybolovu a konzervárenskému průmyslu, ale také díky důležitému přístavu pro lodě, které přepravovaly rudu. Dnes je to pohodové městečko se spoustou obchodů, kaváren a restaurací. 



Krása východního Algarve bývá často opomíjena, přitom jeho atmosféra, příroda i lidé tvoří téměř čarovnou souhru všeho, co je pro Portugalsko typické. Brodit se teplými lagunami přírodního parku Ria Formosa nebo udělat si výlet lodí na písčitý ostrov je úžasný zážitek. Čerstvé mořské plody, kávu nebo pomerančový džus v místní restauraci či kavárně si navíc rozhodně můžete dopřát bez lomení rukama nad cenami v nápojovém a jídelním lístku.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

7 důvodů, proč vás lidé po návratu z Erasmu považují za cvoka

Jednou jsem od svého známého, který byl na Erasmu asi před šesti lety, slyšela dost výstižné tvrzení: "Kdo se stane Erasmákem, Erasmákem zůstane." Teprve teď jsem pochopila, že měl naprostou pravdu. Erasmus vás navždycky změní. Změní vás tak, že budete lidem kolem vás po návratu připadat jako blázen. Budete si chtít povídat s cizími lidmi a cítit se, jako kdybyste byli o deset let mladší než vaši vrstevníci, kteří se berou a řeší hypotéky.

5 věcí, které můžete dělat v Portu, když prší

Když prší u nás, procházka po městě se dá většinou zvládnout s deštníkem. Když prší v Portu, za dvě minuty jste durch a nezachrání vás vůbec nic. Zimní bunda se vám nacucne vodou, v botách vám čvachtá a po strmých silnicích tečou hotové řeky, které vám rozleptávají obuv (protože déšť je ještě ke všemu slaný). Venku to dost často opravdu nejde. Co když vás tahle hrůza přepadne během prodlouženého víkendu? Co všechno se dá dělat v Portu, když prší?